Položme si na úvod zdánlivě banální otázku: "Měl by člověk být uspokojen ve
svém sexuálním životě?"
"Samozřejmě, co je to za nesmysl!" rozčílil se asi právě rozumný čtenář těchto
řádků. Není to zdaleka samozřejmé. Ne každý má tuto "banální" otázku rozřešenou.
Je dokonce možné, že těch, kteří ji rozřešenou nemají, je stále většina. Mnozí
lidé vyrůstají v prostředí, kdy je jim odmalička vštěpováno, že sexualita je
něco špatného, nežádoucího nebo "jen" nepodstatného, ve srovnání s jinými,
"důležitějšími" věcmi. Je to pokrytectví. Někteří z těchto pokrytectvím zatížených
lidí vyrostli v restriktivních nábožensky orientovaných rodinách, ale i v rodinách
"normálních", ale pod zátěží nejrůznějších komplexů a psychických problémů svých
rodičů. Nebo zažili zátěž různého druhu (například znásilnění), která zkomplikovala
jejich přístup k hledání vlastní sexuality. Příkladem prvních uvedených jsou
často homosexuální lidé v náboženských rodinách, kde je tento přírodě zcela
přirozeně vlastní fenomén určité části populace jednoduše "zakázán" (u nás pod
tíhou problémů, v některých náboženských kulturách dokonce pod "trestem" fyzické
likvidace). Nejinak na tom dosud byli (nebo jsou) lidé "stižení" nejrůznějšími
sexuálními deviacemi, které jim mohou v nezcela názorově a postojově svobodné
společnosti komplikovat hledání partnera i přátel, prostě komunikaci s lidmi
v okolí a začlenění do společnosti. Už jen završením všech těchto "komplikací"
může být kombinace několika takovýchto specifických vlastností našeho sexuálního
"profilu", tedy například kombinace fetiš + BDSM + LGBT - či/nebo např. homosexuální
a transsexuální orientace. Někteří lidé se narodili s ještě problematičtější
sexualitou (například pedofilní jedinci a další lidé se sexuálním "apetitem",
který společnost zcela přirozeně zkrátka nemůže dost dobře akceptovat).
Všichni lidé mají právo na štěstí. To je základní myšlenka humanistického
způsobu myšlení. Pokud sami
nepoškozují druhé, mělo by jim kvalitní
společenské zřízení umožnit realizovat se tak, aby svého štěstí byli schopni
dosáhnout, byť jejich pohled na život a potřeby se mohou odlišovat od případně
i dlouhodobě "zaběhnutých" společenských norem. Samozřejmě, každá kultura má
svůj názor na to, co je to "poškozování ostatních". V křesťanství to je třeba
zobrazovat nahé ženské tělo, což je optikou každého racionálního člověka 21.
století něco zcela šíleného.
Ve společnosti, ve které žijeme, probíhá i v důsledku masivní
informační
revoluce posledních desetiletí změna ve vnímání některých společenských
jevů, které dříve "nebyly na očích", byly společensky nepřijatelné či potlačované.
Dá se bez nadsázky mluvit o
třetí kulturní revoluci, kterou je po vynálezu
písma a
knihtisku dnes vynález
internetu. Informovanost všeho
druhu o všech druzích jevů dosahuje hodnot, které nejsou srovnatelné s žádnou
předchozí etapou civilizace, a tento proces bude dále pokračovat. S tím souvisí
zcela
nové horizonty a úhly pohledu na problémy, které se člověku dnešních
dnů masivně otevřely. Jediným limitem osobního růstu jsou tu dnes meze naší
vlastní psychiky, omezení daná leností a konzervativitou, neochotou nebo neschopností
měnit zaběhnuté názory a postoje. Ale i ty se pod tlakem vnějších skutečností
přirozeně vyvíjejí.
Pokud jde o oblast pohledu na sexualitu, také tato změna probíhá jak u nás, tak
ve světě, ikdyž zdaleka ne všude stejným tempem. A někde jsou tyto změny bohužel
dokonce stále ještě "v plenkách". Z hlediska tématu, kterým jsou věnovány tyto
stránky, se jedná o širší
akceptaci lidí s nekonvenčním sexuálním zaměřením.
Ať už tedy lidí náležejících do "komunity"
LGBT (Lesbian, Gay, Bisexual,
Transexual), tak lidí dříve také podobně vnímaných jako sexuálně "nemocní", lidí
z dnešní komunity
BDSM (Bondage, Dominance, Sadism, Masochism). Tedy lidí,
kteří ke svému sexuálnímu uspokojení potřebují "neobvyklé" praktiky z oblasti
fantazijního podrobování si partnera nebo podrobování se partnerovi při,
před, někdy i namísto samotného pohlavního styku s partnerem. Domníváme se,
že BDSM může být vpodstatě začleněno pod obecný pojem
sexuální fetiš,
ikdyž ten se obvykle používá samostatně a zahrnuje především používání určitých
sexuálních pomůcek, preferenci vybraných materiálů, oblečení či prostředí. Vše je
užito k realizaci specifických
erotických her. Obě odnože, fetiš a BDSM,
tedy zaměření spíše na objekty nebo spíše na aktivity, se tak obvykle vzájemně
prolínají.
Pro osoby, které mají dostatečně vyvinutou
schopnost konvenční sexuality
a používají tyto "zvláštnosti" jen jako obohacení a rozšíření sexuálního života,
nemusí jejich zaměření představovat žádnou tragédii. Naopak, jak ukazují poslední
sexuologické výzkumy, jejich
sexuální život je i zajímavější, odolnější ke
stereotypu, často vídanému u dlouho sezdaných "klasických" párů. V případě
jiných z nás může být atypičnost sexuality natolik silná, že brání až znemožňuje
nalezení reálného ("živého") sexuálního partnera a tím plnohodnotného životního
uspokojení, neboť nalezení reálného životního partnera je též přirozenou
sociální potřebou každého člověka (člověk, který nemá partnera, se
potýká s
osamělostí).
Autor, sám sexuální "deviant", se zajímá dlouhou dobu o uvedenou problematiku
a proto se rozhodl
shromáždit získané zdroje pro širší, o danou problematiku
se zajímající veřejnost. Takových zdrojů je nepochybně mnoho, těžiště tohoto
projektu bylo stanoveno na zmapování zejména českých nebo do češtiny přeložených
knižních a dále filmových děl souvisejících s tématikou, na přehled zajímavých
tématických článků vystavených na internetu a v neposlední řadě odkazů na možnost
setkání s reálnými podobně zaměřenými lidmi, případně kontaktů na některé
profesionální odborníky. Věřím, že se tyto stránky neminou svým účelem -
obohatit sexuální život a vnímání sexuální identity lidí s nekonvenčně orientovanou
sexualitou. Samozřejmě se mohou stát cenným rozcestníkem informací pro ty, kteří
se o tuto problematiku z jakéhokoli důvodu zajímají.
Tyto stránky vznikly jako podpůrný projekt komunitního webu sdružujícího
zájemce o aktivity z oblasti nekonvenční erotiky, fetiše a BDSM,
a to jak heteronormativně, tak i LGBT orientované lidi. Pro svoje
specifika jsme se v naší skupině začali označovat jako "filajoví quálíci", což
je určitou formou nadsázky a humorného vymezení vůči sexuálně mainstreamově orientované
společnosti a její sexuální praxi. Naším maskotem je plyšový králíček jako symbol
erotického fetiše, fijalovou barvu lze chápat i jako vizuální průnik červené a modré,
jakožto v naší kultuře vžitých symbolů ženského a mužského pohlaví. Je to barva
v přírodě se poměrně málo vyskytující a i v lidské kultuře spíše zřídka používaná.
PROČ TYTO STRÁNKY (2. ÚVODNÍK)
Tento web si dává za cíl sumarizovat zajímavé odkazy na existující zdroje především
z oblasti
nekonvenční erotiky (fenomény fetiš, BDSM, "sexuální deviace")
a dále
vybrané zdroje o sexualitě vůbec, jak pro ty, kdo o tomto tématu dosud
mnoho nevědí a "tápou" nebo kteří vědí a chtějí dále rozšiřovat svoje obzory. Může
(a nutně bude) představovat mnoho ušetřeného času při vyhledávání informací vlastními
silami. Neklade si jakékoliv nároky na kompletnost nebo obsahovou "správnost" učiněného
výběru a je průběžně doplňován podle chuti a možností autora. Tento přehled se
snaží zachytit obraz "sexuálních perverzí" v současné lidské kultuře, jakožto
vzorek kulturních artefaktů, na kterých si případný dosud nepříliš informovaný
návštěvník může uvědomit existující rozsah fenoménu sexuality i jeho projevy.
A jsou tu odkazy na další významné zdroje, které padly do autorova zorného pole.
Jakékoliv tipy na zařazení nových příspěvků budou upřímně vítány.
Samotný pojem "úchylka" označuje jenom neprůměrnost, odchylku od většiny. Neříká
ještě vůbec nic o případné škodlivosti či nebezpečnosti určitého sexuálního chování.
Samozřejmě, že odchylky mají také své přínosy.
Pro určitou formu společnosti je jakákoliv patrná odchylka jedince od průměru
důvodem k perzekuci ("černá ovce" třídy, kolektivu, tlouštík uprostřed "normálních"
dětí - samozřejmě za předpokladu, že aktuální normou ostatních dětí je, že jsou
hubené, apod.). Jedná se o projev netolerance typický pro vyhraněně konformní a
ve své podstatě patogenní společenství (školní třída, ve které existuje šikana,
totalitní společenosti, apod.). Je asi více méně jasné, že míra tohoto druhu
uvažování a chování roste s mírou nesvobodnosti, frustrovanosti a vnitřních tlaků
v tom kterém druhu společenství. Zajímavou úvahu na toto téma najdete i v tomto článku:
Ranní úvaha Daniely Fischerové: Líbíš se mi aneb Lajk.
Seriózní prostudování i jen některých na tomto webu zachycených zdrojů by mělo
návštěvníkovi umožnit lépe si ujasnit vlastní vztah ke kategorii společensky
akceptovatelných projevů sexuality nad oblastí historicky vnímanou jako "sexuální
norma" (a konečně, třeba i k těm neakceptovatelným).
Otevřenost v oblasti erotiky a sexuality všeobecně zdá se být měřítkem
pokrokovosti společnosti jako celku, respektu k individualitě a odlišnostem
(nejedná se automaticky o toleranci ke zlu, jak jsou snad přesvědčeni ti, kdo
proti odlišnostem v každé době bojují), a s ní i obecné inteligence
obyvatelstva.
Jestliže bychom chtěli vyloučit fenomény fetiše, konsenzuálního sadomasochismu -
BDSM (respektive dalších eventuálních sexuálních "úchylek" přinášejících radost,
aniž někoho zásadně ohrožují), z lidské sexuality, znamenalo by to jediné: dívali
bychom se na život málo celostně a zaslepeně. Možná, že některé zde uvedené zdroje
mohou pomoci některým z nás najít lepší poměr jak jich samotých, tak i jejich
partnerů k jim vlastnímu pojetí erotiky. Pokud by se mi tímto přehledem něco takového
podařilo, předčila by moje práce svůj účel. Pak by nebylo mnoho hodin věnovaných
zpracování tohoto přehledu zbytečné.
Pokud by se návštěvník těchto stránek nechtěl zabývat ničím dalším z obsahu, který
jsem za několik let usilovné práce uspořádal, doporučuji jeho pozornosti alespoň
dnes již obtížně dostupné knihy naší přední BDSM popularizátorky PhDr. Lenky
Blažejové - Teremové (Lady Aradia)
Povolání domina,
Jablko ze Sodomy a
Sexuální deviace? (ke stažení
zde),
z dalších autorů potom alespoň knihy Josefa Kubíka, které nabízí
velmi pokrokový a současnému stavu vývoje společnosti odpovídající pohled na sexualitu
člověka a který se snaží bourat zažité mýty a předsudky, které si jako společnost
dlouhodobě pěstujeme:
Josef Kubík: Sexualita bez tabu, V žáru erotiky (tyto knihy jsou dostupné
v běžné obchodní síti v papírové a elektronické verzi). Ryze tématická je též
starší kniha
Hledání bolesti od Daniely Sembdnerové a Jiřího Rasdorfa. Mnoho dalších
knih, které dnes vycházejí, jsou do jisté míry poplatné komerční vlně knih
a filmů "Padesát odstínů šedi", ikdyž rovněž někdy obsahují zajímavé zdroje.
Z filmových (video) titulů jednoznačně doporučuji autentický dokumentární film Davida Čálka
Nebe, peklo
o životě české BDSM komunity. Na YouTube jsou ke shlédnutí
Besedy o BDSM sexualitě,
pořádané v minulých letech opakovaně Lady Aradií a Altairem Valáškem.
Ostatní naleznete uspořádané přehledně v odpovídajících sekcích.
K čemu vlastně je erotika a sexualita, v pojetí širším, než pouze plodícím
(jak to tradičně pokrytecky dovoluje naše obzvláště restriktivní křesťanské náboženství)?
Odpověď zní: PŘINÁŠÍ DO ŽIVOTA RADOST. Je to málo?
Jen ten, kdo třeba není "úchyl", ale dokáže plně konzumovat "klasickou" ("tradiční") :-)
erotiku, dokáže docenit, jaký význam pro jeho život i partnerský vztah sexualita má.
Kdo chce naopak někomu bránit v jeho vlastní spokojenosti, dosvědčuje pouze,
že on sám ke své vlastní spokojenosti nedošel.
Rozdíl mezi sexem a erotikou vnímám mimo jiné v tom, že erotika je sexualita
obsahující psychickou nadstavbu, kterou chápeme existovat typicky jen u člověka.
Jako taková obsahuje především citový rámec. Právě cit k druhému je to, co
způsobuje, že bereme ohled na druhého a snažíme se vyjít vstříc i jeho potřebám,
což posouvá naše vzájemné možnosti na vyšší úroveň, dělá z nás vyspělé společenské
bytosti. Erotika může činit náš život lepším.
V neposlední řadě, a kdyby nic jiného,
důkladný průzkum (psychologicky
řečeno "introspekce")
vlastní sexuality umožňuje lépe pochopit sama sebe a vlastní
možnosti a hranice. Na tyto souvislosti upozornil už Sigmund Freud, kterého
lze chápat jako dosud nepřekonaného a revolučního představitele v pohledu na
psychiku a sexualitu člověka v moderních dějinách civilizace. Ve vývoji lidské
civilizace od narození tohoto vyjímečného "filosofa lidské mysli" existuje
"svět před Freudem" a "svět po Freudovi". Přesto je nutno upozornit, že od dob
Freuda vykonala psychologie i sexuologie podstatný kus cesty.
Sex a erotika jsou věci, které nezbytně patří k našemu životu. Jejich omezení
a potlačení znamená zbavení se schopnosti najít opravdový a plně uspokojující
partnerský vztah, lásku a štěstí. Tak jsme totiž jako přírodní tvorové vytvořeni
a uzpůsobeni přírodním podmínkám, v nichž žijeme (a v nichž je nám s nejvyšší
pravděpodobností dáno jednou zemřít).
Přeji vám hodně šťastných chvil strávených při provozování ať už konvenční či
nekonvenční, zkrátka při provozování jenom a pouze
VAŠÍ vlastní,
osobní a partnersky ohleduplné erotiky. ;-)
- Autor projektu -
(Datum poslední úpravy 9.12.2019)
